Komentáře

1 Bea Sz. Bea Sz. | E-mail | Web | 26. října 2013 v 18:58 | Reagovat

Fajn článek...
Moc krásný dess...

2 Johanka Johanka | 7. června 2014 v 11:50 | Reagovat

Článek je to pěkný a hezky napsaný, ale poměrně jednostranný. Ty píšeš o téměř ukázkových rodičích, co dítě vedou ke studiu a zároveň nejsou pedanti a dávají volnost a prostor pro vytvoření samostatnosti. Jenže někteří studenti to mají i tak, že nikdy ke studiu vedeni nebyli, nikdo se nezajímal, co chtějí dělat a jak si vedou. Já to takhle třeba doma měla. Je to zase pohled z druhé strany. Já můžu svobodně říct, studuji, protože jsem studovat chtěla a jsem tam, kde jsem chtěla být, mě nikdo do ničeho netlačil. Ale nese to s sebou i zátěž ve formě "jsem na všechno sama, nikdo se nezajímá, jak si vedu, nemám za kým jít" a to se pak odráží i do mých výsledků. Když se to sype, měla bych to sice jako dospělá a samostatná osoba vydržet, jenže kde není opěra, tam nervy někdy povolí.
Tím jsem chtěla říct, že i ten druhý břeh než o jakém píšeš, může být pořádně těžký.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.