Cítím se hloupě, tak aspoň shrnu rok 2013, ne?

15. ledna 2014 v 20:46 | Barunie. |  Svět očima puberťačky.
V podstatě i slepý by si musel všimnout, že poslední dobou opravdu na blog kašlu. Nedělám to schválně, opravdu ne.
Nechtěně jsem se dostala do bodu, kdy nic nestíhám a dokážu přemýšlet jen nad tím, co musím udělat, abych se po návratu domů jen rozvalila na postel a zapomněla úplně všechno a jen ležela a ležela. Nečtu, téměř nežiju. Prostě nestíhám.
Měla jsem zlomenou nohu. Očividně je to pro profesory hrozný problém, aby mi odpustili pár testů. Nic s tím neudělám, prostě teď mám poslední týden na dopsání asi 12 písemek. Ne, počkat... Jen 4 dny, hups.
Mám toho opravdu moc, dokonce nestíhám už ani číst, psát, psát ty svoje rozbory (a to jsem přečetla Prázdné místo, na které jsem něco napsat chtěla. Ale očividně se moje chtít trochu rozchází s mým moct.)
Jak jsem říkala Yanny naposledy, nemám čas ani chuť psát, aspoň co se týče posledních pár týdnů. Říkala jsem jí, že pokud něco napíšu, tak to bude o mě a o tom, jak nestíhám, tak to tady je. Ale možná si teď vynahradím čas na tenhle článek.


Byli jste se mnou po celý rok 2013 na tomto blogu, na mém novém dítku, díky kterému se teď cítím spíš jako krkavčí matka. Nebylo vás mnoho, také se nedivím, poslední dobou prostě nemůžu.
Ale jestli sem občas nakouknete, tak asi přibližně víte, jak rok 2013 proběhl.
Začátek nezačal moc dobře. Neměla jsem téměř žádnou inspiraci, ať co se týče školy nebo psaní. Bohužel. Po pár měsících, jak víte, se mi naskytla příležitost začít chodit s chlapcem, kterého jsem opravdu moc chtěla (a jak jsem si myslela, potřebovala. Nebyla to pravda). Ty 4 měsíce byly hořkosladké, jak jistě víte. Po tomto období nadešel čas závěrečných zkoušek. Hrozně rychle ten půlrok uběhl! Než jsem se nadála, už jsem zase byla single a řešila nové problémy, vyrovnávala se s rozchodem a... Nakonec jsem potkala lidi, kterým doteď bezmezně věřím. Myslím, že hlavně to mi zlepšilo následující půlrok. Páni, už je to opravdu půlrok!
Zbytek roku to šlo prostě jako na houpačce, však to znáte. Poznala jsem super kluka, se kterým jsem si rozuměla, ale nevyšlo to. Doteď jsme v kontaktu, aspoň přes aplikaci nazývající se snapchat, smartphonový majitelé to určitě znají. :)
Teoreticky bych řekla, že to byl jeden z nejhorších a zároveň opravdu nejlepších roků, co jsem zatím prožila. Na léto 2014 nikdy nezapomenu.
Jen mi přijde, že ten rok byl nějaký krátký. Opravdu ten čas rychle ubíhá. A časem vám dojdou i některé věci. Pro mě to minulý rok bylo, že nesmím podceňovat rychlost, jakou na vás člověk, se kterým jste si byli blízcí, dokáže vymazat ze svého života. A nebyl jen jeden. Že nesmím dávat na své první dojmy (a někdy jo, ale fakt jen ve výjimečných případech). Nikdy totiž nevím, kdy se člověk, kterého prvně odsuzuji, stane jedním z mých nejlepších kamarádů. Že všechno není tak, jak se zdá (a jak vám ostatní lidé tvrdí). A že je podstatné si věřit. Ať už jste jakýkoli, prostě se mějte rádi.
A zvládněte zkouškové. Popřípadě maturituritu. Přeju vám hrozně moc štěstí a nádherný rok 2014. Protože vím, že i když jsou začátky těžké, za ten krátký čas se to určitě vylepší! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Anii* *Anii* | 16. ledna 2014 v 10:55 | Reagovat

Nechtěla bys být affs? Odepiš pls na můj blog: lps-aninka.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama