Spěcháme, aniž bychom zvolnili kvůli tomu, co je podstatné

10. února 2014 v 17:03 | Barunie. |  Svět očima puberťačky.

V posledních měsících máme všichni našlápnuto k tomu, abychom se zbláznili. Mnoho z mých kamarádů letos maturuje. A já, jak vidím je se stresovat, se už předem stresuju s nimi. Aniž bych věděla, jestli k té "zkoušce dospělosti" vůbec dojdu. Připadá mi, že jsme všichni zapomněli, co to znamená být v klidu. Jediné takové období u nás nastává v období letních prázdin, což vždy také rychle uteče.
Zajímalo by mě, jestli to takhle bude už napořád. Jestli budeme spěchat, zapomínat, být neustále ve stresu z toho, co se v příštích dnech stane. Jestli se někdy budeme schopni zastavit aspoň kvůli tomu, co je pro nás podstatné. Já se třeba kvůli psaní nezastavila v posledních dnech vůbec, občas jsem si i říkala, jestli to stále pro mě podstatné je. A bojím se, že takhle to bude už u všeho, že budu na pochybách, co vlastně za to stojí a co ne.
Den by měl mít více než 24 hodin. Dalo by se to stíhat lépe.

Po měsíci jsem se konečně dostala ke psaní, k blogu, ke všemu, co se dá počítat jako "moje umělecká tvorba". Neměla jsem náladu, ani čas se zastavit a psát. Neměla jsem chuť dál pokračovat v tom, co na celém světě miluju nejvíc. A teď tu jsem. A snad na dýl než jen na jeden článek. Protože kvůli některým věcem je dobré zpomalit a vychutnávat si to. Což mi připomíná, že bych si měla dát něco k jídlu, víte, vychutnat si to. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama